JMÉNO¶

sigaction - prověří a změní akci signálu

SYNTAXE¶

#include <signal.h>

int sigaction(int signum, const struct sigaction *act, struct sigaction *oldact);

Vyžaduje Feature Test Makro pro glibc (viz feature_test_macros(7)):

sigaction(): _POSIX_C_SOURCE>=1 || _XOPEN_SOURCE || _POSIX_SOURCE

POPIS¶

Systémovým voláním sigaction se určuje, jakou akci má proces provést při obdržení určitého signálu.

Parametrem signum je určen signál a lze zadat kterýkoli platný signál kromě SIGKILL a SIGSTOP.

Je-li hodnota act nenulová, je pro signál signum nainstalovaná akce act. Je-li hodnota oldact nenulová, předchozí akce je uložena do oldact.

Struktura sigaction je definována jako

struct sigaction {


    void (*sa_handler)(int);


    sigset_t sa_mask;


    int sa_flags;


    void (*sa_restorer)(void);
}

Na některých architekturách je zahrnuto sjednocení: nepřiřazujte do sa_handler a sa_sigaction.

Prvek sa_restorer je zastaralý a neměl by být používán. Norma POSIX nespecifikuje prvek sa_restorer.

sa_handler určuje akci, která má být přiřazena signálu signum a může obsahovat SIG_DFL pro implicitní akci, SIG_IGN pro ignorování signálu, nebo ukazatel na funkci ošetřující signál. Tato funkce má ošetřující funkci jako jediný parametr.

Pokud je v sa_flags specifikováno SA_SIGINFO, pak je obslužná funkce pro signum specifikována v sa_sigaction a ne v sa_handler. Tato funkce obdrží číslo signálu jako první parametr, ukazatel na siginfo_t jako druhý parametr a ukazatel na ucontext_t jako poslední třetí parametr. sa

sa_mask je maska signálů, které mají být zablokovány při obsluze signálu. Navíc je zablokován signál, který vyvolal akci, nejsou-li nastaveny příznaky SA_NODEFER .

sa_flags je množina příznaků, které ovlivňují obsluhu signálu. Je to logický součet následujících bitových konstant:

Parametr siginfo_t pro sa_sigaction je struktura s následujícími prvky:

siginfo_t {


   int      si_signo;       /*číslo signálu*/


   int      si_errno;       /*hodnota errno*/


   int      si_code;        /*kód signálu*/


   int      si_trapno;      /*číslo, které zapříčinilo hard-


                              warově generovaný signál (nepo-


                              užito na většině architektur)*/


   pid_t    si_pid;         /*ID odesílajícího procesu*/


   uid_t    si_uid;         /*skutečné ID vlastníka*/


   int      si_status;      /*návratová hodnota signálu*/


   clock_t  si_utime;       /*spotřeba uživatelského času*/


   clock_t  si_stime;       /*spotřeba systémového času*/


   sigval_t si_value;       /*hodnota signálu*/


   int      si_int;         /*POSIX.1b signál*/


   void    *si_ptr;         /*POSIX.1b signál*/


   int      si_overrun;     /*počítadlo časovače*/


   int      si_timerid;     /*ID časovače POSIX.1b*/


   void    *si_addr;        /*paměťová lokace, která


                              způsobila chybu*/


   int      si_band;        /*band event*/


   int      si_fd;          /*identifikátor souboru*/
}

Proměnné si_signo, si_errno a si_code jsou definována pro všechny signály. (si_errno se na Linuxu většinou nepoužívá) Zbytek struktury může být union, takže by měla být čtena pouze pole, která mají význam pro daný signál:

* POSIX.1b signály a SIGCHLD nastavují si_pid a si_uid.

* POSIX.1b časovače (od Linux verze 2.6) nastavují si_overrun
a si_timerid. Pole si_timerid je interní ID použité
kernelem pro identifikaci časovače. Není to stejné číslo
jako ID vracené funkcí timer_create(2).

* SIGCHLD použije si_status, si_utime a si_stime.

* Proměnné si_int a si_ptr jsou specifikována odesilatelem
POSIX.1b signálu. Více detailů lze nalézt v sigqueue(2).

* SIGILL, SIGFPE, SIGSEGV a SIGBUS používají si_addr kam
vloží adresu chyby. SIGPOLL používá si_band a si_fd.

si_code je hodnota (ne bitová maska) indikující který signál byl zaslán. Následující seznam ukazuje hodnoty, které mohou být umístěny v poli si_code společně s důvodem, proč byl signál generován.

Následující hodnoty mohou být umístěny v si_code pro signál SIGILL:

Následující hodnoty mohou být umístěny v si_code pro signál SIGFPE:

Následující hodnoty mohou být umístěny v si_code pro signál SIGSEGV:

Následující hodnoty mohou být umístěny v si_code pro signál SIGBUS:

Následující hodnoty mohou být umístěny v si_code pro signál SIGTRAP:

Následující hodnoty mohou být umístěny v si_code pro signál SIGCHLD:

Následující hodnoty mohou být umístěny v si_code pro signál SIGPOLL:

NÁVRATOVÁ HODNOTA¶

sigaction() vrací 0 při úspěchu a -1 při chybě.

CHYBY¶

EFAULT

act nebo oldact ukazují do paměti, která není platnou součástí adresového prostoru procesu.

EINVAL

Byl specifikován neplatný signál. Tato chyba bude generována i v případě, že bude proveden pokus o změnu akce na příkaz SIGKILL nebo SIGSTOP. Tyto signály nemohou být zachyceny nebo ignorovány.

SPLŇUJE STANDARDY¶

POSIX.1-2004, SVr4.

POZNÁMKY¶

Podle normy POSIX je chování procesu nedefinované pokud ignoruje SIGFPE, SIGILL nebo SIGSEGV signály, které nebyly generované pomocí kill(2) nebo raise(3). Dělení nulou v pevné řádové čárce (integer) má nedefinovaný výsledek. Tato operace může na některých architekturách generovat SIGFPE signál. (Také dělení nejmenšího záporného čísla -1 může generovat SIGFPE. ) Ignorování tohoto signálu může skončit nekonečnou smyčkou.

POSIX.1-1990 neumožňovalo nastavení SIGCHLD na hodnotu SIG_IGN. POSIX.1-2001 toto nastavení umožňuje, takže ignorování SIGCHLD může být použito pro zamezení vytváření zombies (viz wait(2)). Nicméně starší BSD a System V aplikace se v chování na příkaz SIGCHLD liší a tak stále jediným přenositelným řešením, že se potomek nestane zombie, je odchytávání signálu SIGCHLD pomocí wait(2) nebo jiné podobné funkce.

Norma POSIX.1-1990 specifikovala pouze SA_NOCLDSTOP. Norma POSIX.1-2001 přidala SA_NOCLDWAIT, SA_RESETHAND, SA_NODEFER a SA_SIGINFO. Použití těchto hodnot v sa_flags může být hůře přenositelné na starší linuxové distribuce.

Příznak SA_RESETHAND je kompatibilní se stejnojmenným příznakem v systémech SVr4.

Příznak SA_NODEFER je kompatibilní se stejnojmenným příznakem v SVr4 ve verzích jádra 1.3.9 a vyšších. Ve starších verzích jádra linuxová implementace dovolovala přijetí libovolného signálu, nejen toho který byl instalován (což způsobovalo ignorování nastavení sa_mask ).

Pokud je funkce sigaction() volána s druhým argumentem rovným null, může být zjištěna aktuální obslužná funkce. Může být také zjištěno zda je daný signál podporován na na daném stroji pokud zavoláme tuto funkci s druhým a třetím argumentem rovným null.

Signály SIGKILL a SIGSTOP nemohou být blokovány (specifikováním v sa_mask). Takovéto pokusy budou ignorovány bez vypsání chyby.

Pro více informací o manipulaci s množinami signálů se obraťte na sigsetopts(3).

Pro seznam asynchronních signálově bezpečných funkcí, které mohou být bezpečně volány zevnitř obslužné funkce použijte signal(7).

Nezdokumentované
Před uvedením SA_SIGINFO bylo možné získat dodatečné informace pomocí funkce sa_handler s druhým parametrem typu struct sigcontext. Pro více informací se obraťte na relevantní kernelové zdroje. Tato funkce je nyní již zastaralá.

CHYBY¶

V kenelech do verze 2.6.13 včetně, specifikace SA_NODEFER v sa_flags zabránila nejenom vymaskování signálu během provádění obslužné funkce, ale měla také účinek na signály specifikované v sa_mask. Tato chyba byla odstraněna v kernelu 2.6.14.

PŘÍKLAD¶

Viz mprotect(2).

DALŠÍ INFORMACE¶

kill(1), kill(2), killpg(2), pause(2), sigaltstack(2), signal(2), signalfd(2), sigpending(2), sigprocmask(2), sigqueue(2), sigsuspend(2), wait(2), raise(3), siginterupt(3) , sigsetopts(3), sigvec(3), core(5), signal(7)

TIRÁŽ¶

Tato stránka je součástí projektu Linux man-pages. Popis projektu a informace o hlášení chyb najdete na http://www.kernel.org/doc/man-pages/.